Čemu věříme?
Víra je důležitou součástí života každého člověka. Věřit v něco znamená dávat věci do souvislostí, určitým způsobem je interpretovat a posuzovat. Křesťané považují za takové základní měřítko víru v Boha. Věří, že skrze svoji víru mohou do světa vnášet jeho přání, doporučení a lásku. Věří, že díky důvěře v dobrého a milujícího Boha mohou napomáhat dobru v tomto světě. Víra neznamená nikdy absolutní jistotu, ale neustálý zápas a hledání. Ale právě ve chvílích beznaděje, je víra v někoho, kdo nás má bezpodmínečně rád, obrovskou oporou. Víra v Boha není něco, co by se dalo změřit nějakým přístrojem nebo potvrdit experimentem, ale je možné ji zažít v určitých životních situacích nebo ve společenství.
Kam směřujeme
Chceme být otevřeným společenstvím, které stojí na důvěře, úctě, lásce a solidaritě. Usilujeme o to, aby církev byla bezpečným prostorem pro setkání, sdílení a pomoc – pro lidi bez rozdílu. Přáli bychom si, aby bohoslužby byly radostnou a smysluplnou chvílí, kvůli které stojí za to přijít. Zároveň chceme citlivě reagovat na dění ve společnosti, přispívat k porozumění a pomáhat odbourávat předsudky a nesnášenlivost.
Z čeho vycházíme
Jsme součástí Českobratrské církve evangelické (ČCE), která vznikla roku 1918 spojením evangelíků augsburského a helvétského vyznání. Navazujeme na tradici české reformace a na evangelickou víru, která klade důraz na osobní odpovědnost před Bohem, na Boží slovo dosvědčené Písmem a na svobodu svědomí. Evangelická tradice stojí vedle katolické a pravoslavné jako jedna z hlavních větví křesťanství; zároveň se hlásí k úsilí o vzájemné porozumění a spolupráci mezi církvemi (ekumena).
Církev v našich dějinách procházela i těžkými obdobími – válkou i totalitou – a po roce 1989 se znovu otevřely možnosti práce s dětmi a mládeží i služba Diakonie ČCE. I dnes chceme být církví, která žije z evangelia a slouží lidem kolem sebe.
Detailní informace o Českobratrské církvi evangelické najdete ZDE